OSTRAVSKÁ OPERACE  - probíhala v březnu a dubnu 1945 společně s operací bratislavsko-brněnskou. Cílem těchto operací bylo zničit německá uskupení v této oblasti, osvobodit Moravu a průmyslové centrum Ostravu. Ostravu, která představovala v únoru 1945 až 35% ekonomických možností Německa, se Němci snažili udržet za každou cenu. Obranou Ostravy byla pověřena německá armáda "Střed" vedená maršálem Schörnerem. K obraně proti postupujícím sovětským a československým vojskům použili Němci i systému čs. pohraničních pevností vystavěných ve 30. letech, kolem Ostravy byl vybudován pětinásobný obranný systém. Ostravská bojová operace měla tři fáze:

V prvních dvou fázích byla osvobozena především jižní část Polska, poslední fáze již probíhala na našem území a v jejím průběhu byla osvobozena severní Morava a Slezsko. V rámci vojsk 4. ukrajinského frontu se ostravské operace zúčastnily i československé jednotky - 1. československá samostatná tanková brigáda, 1. československá smíšená letecká divize a 1. československý srmádní sbor. V samotné ostravské operaci padlo na 20 tisíc sovětských vojáků a 1 tisíc československých vojáků.

Základní kámen Hrabyňského pomátníku byl položen na jaře roku 1970 za účasti tehdejšího prezidenta generála Ludvíka Svobody a maršála Sovětského svazu A. I. Jeremenka, který na jaře 1945 velel vojskům 4. ukrajinského frontu při osvobození Ostravska. Roku 1976 se počalo v Hrabyni stavět a o čtyři roky později, tedy roku 1980 a současně u příležitosti 35. výročí osvobození, byl památník otevřen. Hrabyně byla vybrána pro stavbu památníku proto, že zde probíhaly v dubnu roku 1945 úporné boje trvající sedm dnů. Hrabyně jako nejvyšší bod v krajině byla totiž strategickým místem na přístupu k Ostravě, kterou Němci chtěli bránit za každou cenu. Po ukončení bojů, které se sváděly o každý dům, zůstaly z vesnice jen trosky a spáleniště. Na katastru obce Hrabyně osvobozené dne 27. 4. 1945 padlo 280 sovětských vojáků.