Kružberská přehrada na řece Moravici, která se proslavila zejména televizním seriálem Velké sedlo, se stala první údolní nádrží v povodí Odry. Byla vybudována v letech 1948 až 1955 nad obcí Kružberk, rozkládající se na historické moravsko – slezské hranici. Přehrada už oslavila 55 let od svého dokončení. Dnes je druhou největší vodárenskou nádrží svého druhu na Severní Moravě. Zaujímá plochu 306 hektarů. Povodí nádrže je 567 kilometrů čtverečních. Délka zatopeného údolí je až 10km, s maximální hloubkou do 31m. Přehrada se rozkládá v oblasti pohoří Nízkého Jeseníku, jihozápadním směrem od Opavy a severně od města Budišov nad Budišovkou. Severozápadně nad Kružberskou přehradou, proti proudu Moravice, se nachází nedávno vybudovaná největší vodní nádrž na Severní Moravě - Slezská Harta. Vodní nádrž Kružberk slouží jako zásobárna pitné vody hlavně pro Ostravsko a rovněž také jako ochrana před velkou vodou a povodněmi.

Poprvé se setkáváme s podněty pro výstavbu přehrady již v roce 1902 až 1903. V těchto letech byly ve Slezsku rozsáhlé ničivé záplavy. V letech 1909 až 1911 byla vytvořena skupina odborníků, která vypracovala návrhy a další materiály pro stavbu přehrady. Materiály sloužily tehdejší Zemské vládě ve Slezsku jako podklady a součást Přehradního programu. Bohužel stavba nebyla realizována, a to z důvodu vypuknutí světové války. Využití vodní energie na řece Moravici, s využitím soustavy vodních děl nad Žimrovicemi a Kružberkem, měla v úmyslu v roce 1918 také Studijní společnost města Opavy, kterou založil hrabě Lichnovský. Podobný projekt vypracoval i Zemský stavební úřad.  Projekt této přehrady byl vypracován při vodohospodářském plánu naší republiky v letech 1930 až 1932. Vodní dílo se tak mělo realizovat již ve 30. letech, konkrétně 1934 až 1938. Tehdy k tomu nedošlo jednak z důvodu nedostatečného finančního zabezpečení stavby, ale také naléhavější priority státu, kterou se stala výstavba pohraničních pásem obranných opevnění státu. Také v roce 1939 se opět o přehradě mluvilo, tentokrát ale ve spojení s přehradou Spálov a uvažovaným průplavem Odra – Dunaj. Projekt byl ovšem předložen k projednání až po válce, v roce 1947.

Vlastní stavba pak začala v roce 1948, kdy jako první byla vybudována komunikace k místu budoucí přehradní nádrže. Původní záměr nádrže byl jen ochrana před povodněmi a energetické využití. V roce 1951 ale úřady rozhodly, že se Kružberská přehrada stane hlavním zdrojem pitné vody pro Ostravu a ještě téhož roku začal výkop jímky pro přehradní zeď. Přehrada Kružberk byla stavěna v letech 1948 až 1955. Betonová tížní hráz přehrady je založena do skalního podloží, které tvoří převážně kulmské břidlice, dropy a slepence. Délka hráze je v koruně 280 m, maximální výška hráze pak je 34,5 m. Součástí vodního díla je i zemní sypaná hráz o výšce do 20 m na pravostranném přítoku Lobník, sloužící k zachycení splavenin. Dnes je přehrada Kružberk využívána pro vodárenské účely a v jejím okolí jsou stanovena pásma hygienické ochrany. Zajišťuje dodávky vody pro vodárnu v Podhradí a zlepšuje průtoky na řekách Moravici, Odře a Opavě. Společně s přehradou Slezská Harta plní také neméně důležitou protipovodňovou ochranu. Energetické využití přehrady je dnes jen jako doplňkové, elektřina se zde vyrábí ve dvou turbínách.

Okolí kružberské přehrady je v současnosti atraktivním a vyhledávaným turistickým cílem, hlavně v období od jara až do podzimu. V bezprostředním okolí nádrže Kružberk se nabízí pro pěší turistiku nejen množství ideálních tras  přírodou Nízkých Jeseníků, ale i cyklistické stezky,  možnosti pro sjíždění řeky a také skály pro horolezectví. Poblíž nádrže se nachází skalní masív Hradisko, který slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Na skále je vybudovaná malá vyhlídka a na úpatí je možno navštívit útulnou jeskyni, jakoby stvořenou pro novodobé poustevníky. Kružberkem také prochází dálková koňská stezka vedoucí z  Jeseníků až do Beskyd. K zajímavostem Kružberka také patří to, že voda z kružberské nádrže po dokončení zatopila dolní část tehdejší usedlosti, v níž prožila své dětství Friederika Victoria Gessnerová, známá později jako spisovatelka Joy Adamsová.

Obcí Kružberk prochází hranice Přírodního parku Moravice, dnes významné velkoplošné přírodní rezervace v ČR. Každoročně na jaře organizují vodáci pod nádrží Kružberka, směrem k vyrovnávací nádrži Podhradí, tradiční jarní „otevírání“ řeky Moravice. Pro návštěvníky jsou k prohlédnutí po obou březích přehrady, při samém začátku vzdutí přehrady, také zříceniny malých hradů Medlice a Šternek, které se do dnešních dnů dochovaly pouze jako zbytky opevnění se základovými zdmi. Dokonale ale dotvářejícího romantické zátiší zdejší krajiny. U přehradního jezera vodní nádrže Kružberk leží na pravém břehu zřícenina hradu Šternek (ze 14. st.), na levém břehu níže pak o sto let starší zřícenina hradu Medlice. Nedaleko od nádrže Kružberka se nacházejí  Jánské koupele, bývalé uhličité lázně (založeny roku 1812), z jejichž pramenů jsou dodnes dva přístupné - Pavla a Marie. Voda z pramenů má železitou chuť a je známá svými pozitivními účinky. Dále po proudu Moravice čeká návštěvníky ještě jedna, tentokrát technologicky zajímavá lokalita. Pod Kozím hřbetem se nalézá tzv. Papírenský splav se dvěma vodními tunely a dvěma vodními mosty.

Připravil: PhDr. Alois Matuška

(použito informací z Povodí Odry, a.s. a regionu Moravice)