Obec Branná a její okolí patří mezi nejmalebnější podhorská střediska Jeseníků. Nachází se v historickém centru Ramzovského sedla - známého střediska zimních sportů a horské turistiky, v tzv. Branenské vrchovině. Branná spolu s blízkou Ostružnou, Petříkovem a Ramzovou jsou hodnoceny jako jedny z nejlepších podhorských středisek turistiky a zimních sportů v celé oblasti Jeseníků. Obec leží v okrese Šumperk, v nadmořské výšce 633 m n.m., cca 30 km od Šumperka, v tzv. Hanušovické vrchovině. O významu Branné v historii regionu svědčí i zde dochované zbytky gotického hradu, renesanční zámek, fojtství a kostel sv. Michala. V současné době má obec necelých 400 obyvatel a svým návštěvníkům může díky svému malebnému okolí nabídnout ideální podmínky pro odpočinek, rekreaci a pobyt v přírodě.
Obec Branná, původně nazývaná Goldenstein – Kolštejn (před rokem 1918 také Koldštýn či Koldštejn) vznikla při staré zemské cestě do Slezska. Poprvé je takto Kolštejn písemně doložen k roku 1282 a 1355. Původně zeměpanské území někdy po roce 1310 uchvátil rytíř Jan Wüstehube, stavebník a zakladatel zdejšího hradu. Pod hradem postupně vznikala hornická osada s kostelem. Po čase byl Kolštejn ovšem znovu navrácen do královského komorního majetku a teprve od roku 1338 zde vládl rod pánů z Lipé. Markrabě Karel jim téhož roku udělil horní práva. Majitelé panství se zde poměrně velmi často střídali (Valdštejnové, páni ze Zvole, Žerotínové, páni z Vrbna. Na počátku třicetileté války (Kolštejn byl ale ušetřen útrap a strádání třicetileté války) zde už existující zámek a město vlastnil Jan Petřvaldský z Petřvaldu – od roku 1615. Panství pro účast jeho majitelů na protihabsburském odboji ovšem propadlo konfiskaci a jako konfiskát jej získal Karel z Lichtenštejna, v jehož rodu zůstal Kolštejn, stejně jako sousední rudské panství, až do konce druhé světové války. Původní usedlíci byli převážně Němci, českou menšinu ještě kolem roku 1930 tvořilo jen zhruba 72 Čechů. V roce 1949 obec získala rovněž i nové jméno - Branná, podle zdejší řeky, která pod městem protéká k jihu..
Branná leží 7 km jihozápadně pod Ramzovským sedlem, spojujícím Rychlebské hory s hřebenem Hrubého Jeseníku a tvořícím přirozenou moravsko-slezskou hranici. Od sedla klesá postupně se zahlubující údolí říčky Branné, která se zde u Branné zužuje v úzký skalnatý kaňon. Tato řeka zde společně s Černým potokem poté vymodelovala vysoký a úzký ostroh, který se stal místem vzniku nejen hradu, ale i obce samotné.
Památky městečka Branná
Hrad v Branné - byl založen pány z Wüstehube na počátku 14. století na ostrožně nad řekou Brannou při staré zemské stezce z Olomouce do slezské Nisy, doložen je poprvé k roku 1325 a 1347. Vévodila mu válcová věž (bergfrit) a za ní stál palác chráněný obvodovou zdí. Ve 2. polovině 15. století byl výrazně rozšířen. V letech 1575 až 1613 byl vybudován jako renesanční zámek. Zde na počátku 17. století Žerotínové a poté páni z Vrbna vybudovali na půdorysu nepravidelného písmene „U“ zámecké budovy tzv. středního a dolního hradu. Proto i současný znak města má svůj původ v erbu pánů ze Žerotína. Tehdy vznikla i dodnes dochovaná průjezdní vstupní tzv. Černá věž. Po třicetileté válce upadl význam hradu, který se stal pouze sídlem vrchnostenských úřadů. Roku 1770 a ještě pak roku 1926 objekt poškodily požáry. Nakonec byl využit pro potřeby školy a vybudování bytů. Dnes jsou možné prohlídky hradu po osobní domluvě (v areálu hradu).
Fojtství - kolem roku 1570 je v Branné doložena pozdně renesanční stavba zákupní rychty. Původně přízemní budova fojtství v blízkosti zámku s kvadratickou věží z konce 16. století, byla počátkem 17. století zvýšena o patro. Zvonové patro věže má nejasný původ snad až z 19. století.
Kostel sv. archanděla Michaela - původně se jednalo o evangelický kostel Zmrtvýchvstání Páně z let 1612 až 1614. Po vrácení katolíkům, již jako katolický kostel, byl upraven v roce 1694 a následně roku 1743 bylo změněno i zasvěcení archandělu Michaelovi. Další rozsáhlé opravy na kostele proběhly po požárech roku 1852 a 1907. V 17. století byla pod patronátem kolštejnské vrchnosti zřízena farní škola. Kostel je význačný svojí halovou dispozicí a okružní mělkou tribunou. K chráněným památkám v areálu kostela patří stojící barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1733 a pozdně renesanční sousoší Piety z roku 1663. Dokladem dobové výroby litiny je z roku 1901 plastika Hygie na kašně uprostřed náměstí. Od roku 1992 má Branná status městské památkové zóny.
Okolí Branné tvoří Ramzovské sedlo
Bezprostřední okolí Branné tvoří členité, částečně lesy porostlé Ramzovské sedlo na okraji masivu Hrubého Jeseníku s nadmořskou výškou okolo 750 m n. m. Díky silničnímu a rovněž i železničnímu spojení (železniční trať Hanušovice - Jeseník) je Ramzovské sedlo přirozeným východiskem pro návštěvu Hrubého Jeseníku a 
Rychlebských hor. Ze známého podhorského turistického střediska Ramzová (železniční a autobusová zastávka) je možno se lanovkou dostat na vrchol Šeráku (1351 m n. m.) na hřebeni Hrubého Jeseníku se stejnojmennou turistickou chatou, zbudovanou roku 1899. Z vrcholu Šeráku lze pokračovat po značených turistických cestách do Lipové a Jeseníku, nebo přes vrchol Keprníku a Červené hory až na nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku - Praděd (1492 m n. m.). Vrcholové části Keprník - Vozka a Šerák jsou od roku 1903 přírodní rezervací, tuto rezervaci tvoří prales na rašelinném podkladě s lukami, tůněmi a rašelinou květenou.
Připravil: PhDr. Alois Matuška
Použito – publikace Vlastivěda šumperského okresu a textů k hradu a zámku Branná od dr. Spurného.
