K turisticky nejzajímavějším místům zlatohorska patří Rejvíz (od roku 1964 pod správou města Zlaté Hory). Tato nejvýše položená obec ve Slezsku (780 m n.m.), se zhruba 65 stálými obyvateli, se rozkládá na náhorní planině s rozlehlými loukami, uprostřed hlubokých lesů. Obec Rejvíz leží uprostřed  trojúhelníku vytvořeném městy Jeseník, Zlaté Hory a Vrbno pod Pradědem, vzdálenost do každého z těchto měst je z Revízu asi 12 km. Na Rejvízu začíná nejrozsáhlejší souvislý lesní komplex v celých Jeseníkách. Trasa pěšky, na kole, nebo na běžkách na Praděd přes Švýcárnu je dlouhá kolem 15 km. První zmínka o obci je z roku 1687 pod jménem Reihwiesen (řada luk). Při zakládání dřevorubecké osady Nového Rejvízu v  roce 1793 nejdříve všichni noví kolonisté společně postavili budovu obecní hospody a šoltézství pro zakladatele a starostu obce a pak teprve stavěli svá obydlí.

Rejvíz  je znalci označovaný jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách. Nejznámější místo Rejvízu je Národní přírodní rezervace s Velkým mechovým jezírkem, které je největším moravským vrchovištním rašeliništěm. Na Rejvíze se nachází celá řada přírodních skvostů, nejznámější Národní přírodní rezervace je největším moravským rašeliništěm o rozloze téměř 400 hektarů. Po haťovém chodníku se dostaneme do dávné doby ledové, z které nám zde ledovec zanechal některé živočišné a rostlinné druhy. Okolí mechového jezírka je porostlé borovicí blatkou s podrostem mechu rašeliníku. Můžeme najít vzácné druhy rostlin např. rozmarin divoký, rojovník bahenní, klikvu nebo masožravou rosnatku okrouhlolistou. Můžeme zahlédnout i šídlo rašelinné, ale žije zde na 200 druhů hmyzu. Temná voda jezírka, hluboké lesy okolí, zřícenina hradu Kobrštejna a tvrdé podnebí dokázalo jitřit fantazii místních obyvatel k vytvoření mnoha krásných bájí a legend. Nejznámější je O pastýři Gillovi nebo O potopení Hunohradu. Sběratelem lidových skazek a historie Rejvízu byl český farář Jeroným Pavlík, který působil na Rejvízu v letech 1900 - 1938.

K vyhledávaným místům Rejvízu patří zejména penzion Rejvíz - dříve „Noskova chata“, jež je nemovitou kulturní památkou. Tato celodřevěná stavba je zachovalá lidová architektura z 19. století, je známá svým krásným interiérem, zvláště populárními vyřezávanými židlemi s podobami někdejších stálých hostů. Před 2. světovou válkou se nazývala Zum Seehirten (U jezerního pastýře), nebo také Zum Seehirtenhov (Dvůr u jezerního pastýře). Část budovy, ve které je výčep, byla založena už dokonce v roce 1795, a je tak nejstarší částí areálu. V roce 1931 byl objekt přestavěn na třípatrový hotel, po válce roku 1947 se chata stala rekreačním střediskem ministerstva vnitra a dostala jméno podle ministra vnitra - Noskova chata.

Lokalita Rejvízu je se svou v základě jednotnou zástavbou roubených lidových domků převážně z 19. století, upoutávajících zejména svou barevností a nenarušenou nevhodnými dostavbami, vyhlášena od roku 2005 jako Vesnická památková zóna. Typickým pro Jesenicko, tedy i na Revíze, je roubený dům se svisle bedněným štítem a s vyřezávanými barevnými šambránami kolem oken. Nemovitou památkou je také kostel jména Panny Marie z roku 1808, jehož hlavní oltář je dílem významného regionálního sochaře Bernarda Kutzera z Horního Údolí. Další zajímavostí je památník obětem první světové války.

Připravil: PhDr. Alois Matuška