MALÍŘ A RODÁK Z BLUDOVA U ŠUMPERKU: Adolf Kašpar zemřel v létě roku 1934. Do Loštic, kde bydlel, přijedou vnuci Adolfa Kašpara.
28. SRPNA BUDE V LOŠTICÍCH VELKÁ SLÁVA: Do Loštic přijedou vnuci malíře Adolfa Kašpara
Vnukové slavného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara Pavel a Miroslav Horníkovi navštíví v sobotu 28. srpna dědův památník v Lošticích. Příležitostí je vzpomínkové setkání, které se koná při příležitosti sto let od doby, kdy Adolf Kašpar poprvé přijel do Loštic. „Do města ho v roce 1910 přilákal z Prahy malíř Stanislav Lolek. Kašparovi se nejprve ubytovali u manželů Hustých v domku číslo 178 pod Střelnicí,“ informuje jedna z organizátorek setkání Hana Heidenreichová.
Město a jeho okolí Kašparovi učarovalo. Později si tady nechal postavit dům, zařídil si v něm ateliér a jezdil sem s rodinou na letní byt. Kašparovi se sem stěhovali každý rok na léto, část jara a podzimu. Jezdili sem až do roku 1932, o dva roky později, v létě 1934 Adolf Kašpar zemřel. Měl jedinou dceru Jitku.
Sobotní setkání začíná v Lošticích památníku v 16 hodin a jeho součástí bude i představení nové pamětní desky. Akce se zúčastní i prasynovec Stanislava Lolka Ctirad Lolek, dnešní starosta Loštic, a také potomek rodiny Hustých Petr Vintrocha.
Připomenou si i 40. výročí založení Památníku Adolfa Kašpara. V něm je umístěna stálá expozice věnovaná životu a dílu malíře, který mimo jiné ilustroval Babičku, nebo díla Aloise Jiráska. Návštěvníci mohou na příklad vystoupat po úzkém točitém schodišti do Kašparova ateliéru. Ten zůstal dodnes zachován tak, jak byl zařízen za malířova života.
Autor: DENÍK/Stanislava Rybičková
Adolf Kašpar se narodil v Bludově na Šumpersku na čp. 145 dne 27. prosince 1877. Jeho otec zde vlastnil kupecký krám. Z Bludova se Kašparovi přestěhovali v roce 1888 do Olomouce, kde mladý Adolf Kašpar začal studovat na učitelském ústavu a kde také na sebe upozornil kreslířským nadáním jak v případě přírodovědných kreseb pro učebnice prof. Polívky, tak i v prvních ilustracích pro kalendáře olomouckého nakladatele Romualda Prombergera. Ten jej také poslal do Prahy na Akademii.
Ještě jako žák Akademie, kde navštěvoval speciálku Maxe Pirnera, avšak jeho vzorem i starším přítelem byl vynikající český malíř Hanuš Schwaiger, se stal Kašpar takřka přes noc známým ilustrátorem. Způsobily to ilustrace k Babičce Boženy Němcové, v 
nichž vědomě navázal na největší zjevy českého národního umění 19. století, na Josefa Mánese a Mikoláše Alše. Hodně, zejména po technické stránce, mu dali i studijní pobyty v cizině, především ve Francii, kde se mohl seznámit i se soudobou západoevropskou ilustrační tvorbou.
A pak již následoval jeden ilustrátorský úspěch za druhým: Jiráskova Filozofská historie, Wintrův Mistr Kampanus, Bartošova Kytice, bibliofilské vydání Komenského Kšaftu umírající matky Jednoty Bratrské, známá prémie Mánesa, lept loutkové divadlo a akvatinta Varhanních, v níž se odráží jeho vzpomínky na mládí, na neobyčejnou atmosféru na kůru u varhan bludovského kostela, kde jeho otec zpívával.
I když se Kašpar trvale usadil v Praze, v kouzelném prostředí malostranské Kampy, kousek od Karlova mostu, na rodný severomoravský kraj nezapomněl. Od roku 1910 na radu přítele, paloninského rodáka malíře Stanislava Lolka pravidelně léto co léto až do podzimního podzimu trávil v Lošticích, kde si ještě před první světovou válkou postavil vlastní dům s ateliérem, v němž je dnes umístěn jeho památník.
Loštice též trvale ovlivnily Kašparu další ilustrační tvorbu: zde vznikla většina ilustrací ke spisům Jiráskovým - k F. L. Věkovi, Temnu, kronice U nás a k Bratrstvu, Raisovým Zapadlým vlastencům, Západu a dvoudílnému románu O ztraceném ševci, k Němcové Pohorské vesnici a k mnoha dalším dílům české i světové literatury.
Nezapomněl nakonec ani na rodný Bludov, a když byl v r. 1926 zdejším starostou, jakož i spolužákem a přítelem s nímž se pravidelně stýkal, PhDr. Janem Březinou požádán, aby vyzdobil tehdy připravované Paměti obce Bludova, ochotně vyhověl pozvání. Ještě v létě téhož roku přijel do rodné obce a nakreslil zde pro Paměti sedm kreseb a jeden akvarel, v nichž doslova objevil nejkrásnější a nejpůvabnější bludovské motivy. Bludovští si také Kašparovy ochoty náležitě vážili a své díky vyjádřili i tím, že ho jmenovali čestným občanem obce Bludova. Do rodného Bludova se pak ještě několikrát, naposled v r. 1931, podíval.
Poslední léta svého života pak trávíval na letním pobytu v rázovité valašské vesnici Rusavě, jakož i na častých studijních cestách, neboť jeho umělecká poctivost ho přímo hnala k tomu, aby poznal co nejlépe prostředí, v němž se děj jím ilustrovaných prací odehrává. Na jedné z nich při přípravě ilustrací pro Baarovu Paní komisarku, ho 28. června 1934 poblíž Železné Rudy na Šumavě zastihla smrt.
Jeho obrovské literární dílo, tak adekvátní svým velkým literárním předlohám se stalo trvalou součástí národního kulturního odkazu a Adolf Kašpar umělcem v pravdě národním v nejvlastenečtějším významu tohoto slova.
Památník Adolfa Kašpara v Lošticích - je umístěn v domě, ve kterém od roku 1911 do roku 1932 trávil léto se svou rodinou významný český knižní ilustrátor, rodák z Bludova, Adolf Kašpar. Poprvé navštívil Loštice v roce 1910. Zdejší kraj se mu zalíbil, koupil v Lošticích pozemek a nechal si zde podle vlastního návrhu vystavět dům, který vybavil podle svých představ o účelnosti a pohodlí. Sám si v něm navrhl a zařídil ateliér s vyhlídkou do kraje. V šedesátých letech 20. století rozhodl tehdejší Vlastivědný ústav v Šumperku zřídit v Kašparově domě umělcův památník. Adaptační práce alespoň zčásti vrátily objektu charakter a atmosféru doby, v níž Kašpar žil a tvořil. Zvláště zařízení výtvarníkova ateliéru přibližuje chvíle jeho tvorby. Za pomoci umělcovy rodiny a přátel byla shromážděna kolekce mistrových prací, která se stala základem průběžně doplňované umělecké sbírky, z nichž mnohé může návštěvník zhlédnout ve stálé expozici věnované mistrově tvorbě.
Ojedinělá kolekce děl Adolfa Kašpara představuje průřez celou umělcovou tvorbou. Návštěvník zde najde proslavené ilustrace k dílům Aloise Jiráska, Boženy Němcové a dalších spisovatelů, ale také knihovnu s výtisky románů a povídek, které Kašpar mistrně obohatil svými ilustracemi. Zaujmou také akvarely a tempery s motivy z Loštic a okolí, z Kašparem obdivované Rusavy i z jeho studijních pobytů v zahraničí. V expozici našly místo také méně známé umělcovy grafiky, které jsou pro mnohého návštěvníka příjemným překvapením. Za zmínku stojí především lept „Loutkové divadlo“ z roku 1905, který byl vydán jako členská prémie spolku Mánes roku 1906, nebo intimně laděná akvatinta „Varhaník“. Mezi exponáty nechybí známé akvarely, jako „V Lošticích v zahradě“, „Na dvoře hanáckého statku v Paloníně“, či „Jitka Kašparová ve vratech domu v Lošticích“ a další. Kašparova díla zde doprovází umělcova busta od akademické sochařky Ryany Andrýskové – Bačákové.
Další související odkazy:
Stránku připravil: PhDr. Alois Matuška
Použito: informací z webů měst Loštice a Bludov