Po podepsání Brest Litevského míru mezi novou ruskou vládou a Německem měli být propuštěni váleční zajatci, kteří měli posílit Německé císařství na západní frontě. Nestalo se díky tomu, že Čs. legie obsadili a půldruhého roku drželi jedinou spojnici mezi Sibiří a Evropou – Transsibiřskou magistrálu.

Bitva o Bachmač, významný železniční uzel na severu Ukrajiny, je v českých dějinách vzpomínána i střídavě zapomínána podle politických poměrů vládnoucích v době hodnocení. Jde totiž o skutečnost, dnešní vládnoucí garnituře nepříjemnou, že tu společně bojovali čs. legionáři s Rudou gardou proti německému agresivnímu útoku.

Začátkem roku 1918 nařídila sovětská vláda evakuaci zhruba jedné třetiny ruského carského pokladu z moskevského a tambovského trezoru do Kazaně. Když tam dorazili v srpnu téhož roku československé jednotky, pokladu se zmocnily, když napřed bylo jejich úkolem ho pouze strážit.

V těchto dnech se dostává na knižní pulty kniha Legionáři a Československo, encyklopedické dílo Jana Michla (* 1975), historika z Ústavu pro studium totalitních režimů. Již loni mu vyšla monografie Cizinci v RAF (Britské královské letectvo) a letos získal hlavní cenu v soutěži autorů literatury faktu Miroslava Ivanova.

Devadesát let po konci první světové války se v Česku objevila jedinečná sbírka fotografií z té doby. Od zítřka bude část sbírky k vidění na Pražském hradě. Pět set negativů pořízených jedním českým vojákem zachycuje život a boje 28. "českého" a 47. pěšího pluku na haličské a italské frontě.

Koncem roku 1917 přestala východní fronta prakticky existovat a její uzavření potvrdila potom oficiálně uzavřená smlouva v Brest Litevsku ze 3. března 1918 mezi sovětskou vládou a zástupci Centrálních mocností. Československá armáda usilovala na počátku března 1918 o jediné - do Francie.

Letos si připomínáme už 91. výročí slavné bitvy Československých legionářů u Bachmače (8. – 13. března 1918). Připomeňme si alespoň ve stručnosti o co v bitvě u Bachmače tenkrát šlo. Koncem února 1918 byla z mírových jednání v Brestu Litevském vyňata Ukrajina a císařská německá armáda zahájila postup na její území, který se stal díky slabosti bolševických vojsk nezadržitelným.

Letos v březnu si připomínáme už 91. výročí ústupových bojů na Ukrajině v roce 1918 a bitvy u Bachmače. Právě zde na Ukrajině československé vojsko legionářů hájilo tento důležitý železniční uzel při své evakuaci z Ukrajiny na východ. Boje u Bachmače, ukrajinského městečka, asi 160 km SV od Kyjeva, proběhly mezi 8. a 13. březnem 1918.

Začátkem března letošního roku, přesně 3. března, jsme si připomněli již 91. výročí od podepsání tzv. brestlitevského míru, kdy Sovětské Rusko podepsalo separátní mírovou dohodu s Německem a Rakouskem, v podstatě však s „ústředními mocnostmi“  tzv. Čtyřspolku (vedle Německa a Rakousko-Uherska bylo členy také Turecko a Bulharsko).

Za jednadevadesát let je historie československých legií v Rusku za první světové války velmi přesně zdokumentována. Od 9. prosince 1919 do 30. listopadu 1920 se podařilo z Vladivostoku do Československa evakuovat 67 041 lidí, z toho 56 451 legionářů, zbytek tvořily především manželky a děti. V ukrajinské, ruské a kazachstánské zemi, od Kyjeva do Vladivostoku, leží 4 112 mužů.