TICHÝ SYMBOL STÁTNOSTI: Na Vítkově byl slavnostně otevřen Národní památník
Praha - Na pražském Vítkově se 25. října slavnostně otevřel Národní památník. Historický objekt opravilo Národní muzeum (NM), investovalo do něj 321 milionů korun. Památník bude sloužit jako muzeum českých a československých moderních dějin, konat se zde budou i další kulturní akce. Slavnostního aktu se zúčastnila řada osobností včetně prezidenta Václava Klause.
Při opravách byla na objektu památníku vybudována terasa s výhledem na celou Prahu, vznikl také zasklený podchod před vstupem k Hrobu Neznámého vojína. Pro veřejnost se památník otevře 29. října. Lidé si ho budou moci prohlédnout celý listopad zdarma. "Jsem rád, že se dnešním dnem památník opětovně otevírá a že bude, což myslím není dostatečně ani nám Pražákům známo, vůbec poprvé sloužit veřejnosti. To je obrovská věc," uvedl Klaus při slavnostním aktu.
Památník vznikl ve 30. letech 20. století jako připomínka vzniku Československa a hrdinství legionářů z první světové války. V jeho prostorách například zasedal parlament, později sloužil jako mauzoleum komunistických předáků. Jejich ostatky byly po roce 1989 předány příbuzným nebo uloženy do hromadného hrobu na Olšanech.
Slavnostní otevření zahájil státní hymnou dětský pěvecký sbor Zvoneček, Symfonický orchestr Českého rozhlasu zahrál Českou suitu od Antonína Dvořáka. Poté si asi 300 účastníků, mezi kterými byli velvyslanci, ministr obrany Martin Barták, pražský primátor Pavel Bém nebo poslanci a senátoři, prohlédlo multimediální expozici moderních českých dějin.
Vedení Národního muzea chce, aby se památník stal nejen "tichým symbolem státnosti", ale také moderním muzeem. Zřízena zde proto byla stálá výstava s názvem Křižovatky české a československé státnosti. Představeny v ní jsou například poslední dopisy z vězení Milady Horákové a Heliodora Píky nebo osobní předměty Jana Palacha, ale také Nobelova cena za literaturu pro Jaroslava Seiferta. V podzemí zůstalo zachováno zázemí, které bylo používáno pro udržování těla Klementa Gottwalda v době, kdy památník sloužil jako jeho mauzoleum.
Podle ředitele NM Michala Lukeše je památník v současnosti jediným muzeem moderních českých a československých dějin. Kromě stálé expozice se zde budou konat i krátkodobé výstavy, Národní muzeum zde například představí Hradní fotoarchiv 1918 - 1933 se snímky prezidenta Masaryka. Autoři při otevření zároveň představili stejnojmennou knihu, kterou Klaus pochválil. "Kupte si ji všichni. Národní muzeum alespoň nebude muset žádat o tolik peněz ze státního rozpočtu," zavtipkoval prezident.
Rekonstrukce památníku slavnostním otevřením neskončila. Upraven bude i Hrob neznámého vojína, který je pod sochou Jana Žižky. Na jaře do něj budou uloženy vedle neznámého bojovníka od Dukly také ostatky vojáka od ukrajinského Zborova, letoun jeho ostatky přivezl do Prahy. Za 30 milionů korun bude opravena i jezdecká socha Žižky.
Zdroj: ČTK
