Jenom pár tichých slov obsahuje nově odhalený pomníček na postoloprtském hřbitově. Skrývá se však za ním nevídaný nelidský masakr, při němž krátce po válce zahynulo na osm set lidí, včetně několika žen a dětí. Památku ubitých německy mluvících lidí, postřílených v bažantnici nedaleko Postoloprt v květnu a červnu 1945 při živelných událostech krátce po ukončení války, připomíná nově odhalená pamětní deska na městském hřbitově.

Nápis na ní je vyveden v češtině a němčině. I to má přispět ke smíření obou národů a udělání tečky za nepříjemnou minulostí. Desku přijel odhalit i německý velvyslanec v ČR Johannes Haindl, ale i několik potomků lidí, kteří byli před 65 lety v postoloprtské bažantnici postříleni. „Dosud jsme ani neměli kam položit květinu, kde zapálit svíčku. Jsem ráda, že takové pietní místo nyní v Postoloprtech pro pozůstalé vzniklo,“ řekla Ute Reiff, která při události přišla o otce a šestnáctiletého bratra.

Při masakru v postoloprtské bažantnici bylo v květnu a červnu 1945 bez soudu a jakékoli možnosti obhajoby postříleno nejméně 763 německy mluvících obyvatel regionu. Toto číslo prokázala exhumace při vyšetřování o dva roky později. Pamětníci však tvrdili, že obětí mohlo být i víc, protože část mrtvých těl se odvážela podle nich na Mostecko, kde později zmizela při důlní činnosti. Tehdy byly nalezeny ostatky 763 obětí - proto se mluví o památce nejméně tohoto počtu obětí. Nicméně ve zprávě parlamentní vyšetřovací komise z roku 1947 je počet obětí odhadovaný už na 2300 osob. Odhady historiků se dokonce pohybují mezi v rozmezí 2 - 3 tisíce.

Na konci května a v červnu 1945 Československá armáda v Postoloprtech internovala tisíce civilních obyvatel německé národnosti z Postoloprt a nedalekého Žatce. Následně byli někteří z nich bez soudu popraveni. Událost se vyšetřovala hned v roce 1947 - došlo i na tajnou exhumaci obětí, když byly otevřeny tři hromadné hroby. Mluví se ale i o tom, že hrobů může být ve skutečnosti víc. Dva velitelé se k vydání rozkazu k popravám dokonce tehdy přiznali, ale závěrečná zpráva z šetření masakru zůstala tajná, o šetření se na osobní příkaz tehdy předsedy vlády K. Gottwalda muselo mlčet.  S tím, že zveřejňování takových činů by bylo netaktické, a že šlo o revoluční odplatu. Protiněmecká hysterie byla po válce natolik silná, že se jí nikdo z politiků netroufl postavit, i když zákony garantovaly Němcům slušné zacházení.

Pnástupu komunistů k moci se pak o celé věci už vůbec nemluvilo. Do roku 1989 oficiální propaganda tehdejší ČSSR zakazovala o události poskytovat jakékoli informace. Další šetření událostí bylo až po roce 1989. Policie dospěla k tomu, že k masakru došlo. Označila ale viníky jen u pár jednotlivých případů. Pět chlapců, kteří za války patřili k Hitlerjugend, nechal zastřelit štábní kapitán Vojtěch Černý. Další vraždy měl podle vyšetřování nařídit vyučený švec a bývalý obecní policista z Postoloprt Bohuslav Marek. Vyšetřovatel také konstatuje, že šlo o vraždění, které by podle dnešního práva bylo klasifikováno jako genocida. Jen u příležitosti výročí vyhlazení Lidic bylo v roce 1945 zastřeleno nebo utlučeno asi deset Němců, jejichž těla byla zahrabána někde na zahradě velitelství obranného zpravodajství první divize tehdy umístěné v Postoloprtech

Na podzim loňského roku se postoloprtské zastupitelstvo usneslo, že na místě masové vraždy vznikne pietní místo. Stalo se tak až po dvou předchozích zamítnutích v zastupitelstva města. Na pomníku, jehož zřízení zajistila postoloprtská radnice, je česky a německy nápis „Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945“. Z původního návrhu textu, znějícího „Německým obětem postoloprtského masakru z roku 1945“, tak byla vypuštěna informace o německé národnosti obětí a rovněž označení tehdejších poprav za masakr bylo nahrazeno neutrálním slovem událost.

Postoloprtský masakr z léta roku 1945 byl druhou nejtragičtější událostí při násilnostech během odsunu Němců z poválečného Československa. Velvyslanec Johannes Haindl podle ČTK ve čtvrtek 3. června na hřbitově připustil i to, že postoloprtské události byly následkem utrpení, které téměř celé Evropě přineslo nacistické Německo. Nově odhalená deska podle něj může prohloubit vzájemnou spolupráci mezi Čechy a Němci a přispět k vylepšení vztahů. Desku na místě vysvětil postoloprtský farář Rudolf Prey.

(Použito informací z Lounského deníku a otevřených internetových zdrojů)

JEŠTĚ K ODSUNU NĚMCŮ