Jdi na obsah Jdi na menu
 


PŘÍBĚH PODLE SKUTEČNÉ OSOBY: Král Šumavy a jeho kanál 54

21. 7. 2010

ObrazekKdyž v roce 1959 natočil režisér Karel Kachyňa podle námětu Rudolfa Kalčíka na Kvildě film Král Šumavy, byl to divácký hit. Kachyňa ve svém díle velmi zdařile zkombinoval dobrodružné téma s drsnou atmosférou Šumavy a oslovil tak snad všechny kluky i muže té doby. Podobné filmy se u nás tenkrát nenatáčely a pomineme-li jeho více než sporné politické aspekty, stal se řemeslně výborně provedený „Král“ významným filmařským počinem. Králem Šumavy (než toto žezlo symbolicky ve filmu převzali příslušníci Pohraniční stráže) byl Obrazekpodle Kalčíka starý pašerák Kilián, který podle využíval znalosti terénu a tajnou stezkou přes hluboké močály ilegálně z Bavorska do naší socialistické vlasti převáděl imperialistické agenty, než nakonec bídně zhynul kulkou hlavního hrdiny Karla Zemana (Jiří Vala). Byl hrdinou „velmi“ záporným, tajemným a podle toho také dopadl. Ve filmu se nakrátko objevila jen jeho zákeřná střílející tmavá silueta a pak už jen mrtvola a zlověstně smrtí pokřivená, života zbavená tvář. Ideální románový padouch, typická autorská licence. Ano i ne! Kilián totiž opravdu existoval! Rudolf Kalčík, pocházející z šumavské rodiny financů, odnepaměti pronásledujících zdejší pašeráky, si pro svou filmovou postavu vypůjčil skutečnou šumavskou legendu, skutečného krále.

Kilián - vlastním jménem Franz Nowotny, zvaný také někdy Sekáč, byl rodákem ze Starých Hutí (dříve Kaltenbachu), ležících severozápadně od Chalupské slatě. Pocházel z německé rodiny s dlouhou pašeráckou tradicí a sám byl mnoho let pašerákem aktivním a velmi úspěšným. Jak bylo zvykem, slavní muži tohoto „řemesla“ si v těch dobách často dávali přezdívky Paschkönig (král pašeráků) či Grenzekönig (král hranice) a Kilián se takovým králem opravdu stal. Byl odmalička vychováván k tomuto druhu obživy, což však nebylo v tvrdém a neúrodném kraji ani trochu výjimečné. Jeho otec, sám legenda mezi pašeráky, ho bral na nebezpečné výpravy přes hranici již jako devítiletého. Znal proto tuto část Šumavy jako málokdo jiný, věděl jaké nástrahy na člověka umí přichystat drsná šumavská příroda, horské počasí i Finanční stráž. Té se mimochodem na počátku 20. let podařilo na hranici zastřelit jeho slavného otce. Kilián měl výbornou fyzickou kondici, uměl se pohybovat obtížným terénem pěšky, na lyžích i na sněžnicích, vybaven znamenitým orientačním smyslem. Byl přímo předurčen nejen k získání titulu Paschkönig, ale i k ještě slavnější nečekané kariéře, kterou mu pomalu začala chystat budoucnost.

(Redakčně zkráceno)

S celým článkem k tématu Krále Šumavy se můžete seznámit na serveru – moskyt.net

 

Náhledy fotografií ze složky Pohraniční stráž - 50. léta 20. století

Komentáře

Přehled komentářů

Šumava se po válce měnila!

(Jarek D., 8. 4. 2009 10:31)

Po roce 1950 přišla na Šumavu jiná doba. Nařízení Ministerstva národní bezpečnosti ČSR č. 70/1951 Sb. ze dne 14. července 1951 dalo příslušníkům PS právo použít zbraň proti narušiteli. Vznikla uzavřená zakázaná hraniční pásma, samotná hranice byla obehnána vysokým plotem a ostnatým drátem, do hor se stěhovaly početné vojenské jednotky PS. Několik osad spadajících do širokého hraničního pásma bylo vysídleno a srovnáno se zemí. Odhalena a pochytána byla i rozsáhlá síť převaděčů a jejich dalších spolupracovníků. Kanál 54 se definitivně uzavřel. Lesy za ostnatými dráty se ponořily do hlubokého ticha.
Film Král Šumavy skončil slavným vítězstvím hrstky odvážných pohraničníků. Ti nakonec zlikvidovali celou bandu převaděčů a jejich kompliců, kteří se zákeřně snažili narušovat základy rodícího se socialismu. I ve skutečnosti se nakonec armádě, PS, SNB a STB podařilo zajistit téměř dokonalou neprostupnost našich hranic, pochytat většinu převaděčů a na dlouhá léta uvěznit milióny lidí v nesvobodné zemi. Franz Nowotny nebyl sám, kdo na poslední chvíli pomohl některým Čechům dostat se ven. Králů Šumavy bylo víc a Kilián se stal díky filmu jejich symbolem.