Dne 29.7.2009 uplynulo již 64 let ode dne, kdy příslušníci zmíněného pluku na stadionu v Ústí nad Labem složili svou přísahu a za přítomnosti tehdejšího ministra vnitra Václava Noska převzali standartu.

V prvních měsících po osvobození Československa byla v zemi a zejména v jejím pohraničí značně složitá situace. V pohraničí se ukrývala řada nacistů, válečných zločinců, kterým se mnohdy dostávala pomoc od tamějšího německého obyvatelstva, které si v řadě případů neuvědomovalo, k čemu se během posledních let propůjčovalo a nepřesvědčily je o tom ani ztráty způsobené účastí na válečných taženích Hitlera. Ještě před koncem světové války němečtí fašisté právě v pohraničí vytvořili ilegální teroristickou organizaci Vehrwolf (Vlkodlak). Její příslušníci byli vyškoleni k provádění a organizování sabotáží a teroru a to jak vůči přicházejícímu, dříve vyhnanému českému obyvatelstvu, tak i vůči vlastním lidem - antifašistům.

Pohotovostní pluk 1 NB byl vyjádřením nekompromisního úsilí vedení státu, zajistit právě v pohraničí klid a pořádek, spolu s realizací zásad Košického vládního programu. Vzhledem k očekávaným úkolům byl pluk vojensky organizován. Vystrojen byl uniformami Rommelova afrikakorpsu, jehož sklady byly na našem území. Výzbrojí pak byly, válkou osvědčené, sovětské samopaly 41R (Špagin). Do pluku byli přímým výběrovým řízením přijímáni především bývalí partyzáni, bojovníci domácího a zahraničního odboje, účastníci Slovenského národního povstání a bojovníci z pražských barikád.

Jednotlivé roty pluku po krátkém výcviku postupně odcházely do pohraničí, zaujímajíce prostor od Broumova na severovýchodě Čech až po Tachov na západní hranici. Příslušníci Pohotovostního pluku střežili důležité objekty, soustřeďovací tábory Němců, plnili první úkoly ochrany státní hranice, doprovázeli transporty odsunovaného německého obyvatelstva, likvidovali německé podzemní a záškodnické skupiny a pomáhali při záchranných pracích. Svou činností vytvářeli podmínky pro navrátilce a dosídlence pohraničí. Prostě rozsah jejich činnosti byl velmi široký. Přes prokazovanou obětavost, houževnatost a úsilí byl pluk příliš slabý k tomu, aby mohl zvládat všechny shora uvedené úkoly. Proto se jich postupně ujímaly jiné složky státní správy. Tak, jak docházelo ke konsolidaci pohraničí, tak se činnost pluku stále více soustřeďovala na provádění ochrany státních hranic.

Vývoj potvrdil, že mezinárodní události podstatným způsobem ovlivňovaly politický pohyb v naší vlasti, a zejména určovaly politické postoje, metody a formy zápasu reakčního křídla v některých stranách tehdejší Národní fronty. Trumanova doktrína, Marshallův plán, prohlubující se rozpory mezi partnery protifašistické válečné koalice, dočasný atomový monopol USA - to všechno byly podněty, které vzbuzovaly naděje odpůrců Košického vládního programu (který ale představitelé tzv. demokratických politických stran podepsali) na obrat ve vývoji naší země.

Výsledky prvních poválečných voleb v roce 1946 byly pro celou tehdejší reakční frontu varováním a vše se začalo projevovat právě v pohraničí a na státní hranici, tady bezpečnost naší země čekaly další, tehdy nezbytné úkoly.

Autor: Gustav JANÁČEK