Příznivci historických vojenských opevnění z dob první republiky na Slovensku upozorňují na jejich rychlé chátrání. Bunkry nadále patří armádě, která se jich zatím nechce vzdát. Zloději ale z objektů v uplynulých letech často vykradli unikátní vnitřní vybavení. Naproti tomu snahy nadšenců, kteří chtěli pevnosti zrekonstruovat a vytvořit z nich skanzeny, byly dosud neúspěšné.

Nejkompaktnější linie bunkrů na slovenském území se táhne od Bratislavy na sever podél hranice s Rakouskem. Právě zde se v roce 1938 stavělo urychleně opevnění na obranu před nacistickým Německem, které právě zabralo rakouské území. Nejcennější část opevnění, takzvané těžké bunkry (sruby) a velitelská stanoviště, se však již o něco dříve postavily v bratislavské Petržalce, kde přečkaly německou okupaci i komunistický režim, kdy se staly součástí železné opony.

"Od roku 1989 to s nimi šlo už jen z kopce," řekl ČTK Dušan Liška, který usiloval o rekonstrukci bunkru v jižní části Petržalky. Většina pevnůstek patří dnes slovenské armádě a ta podle něj neprojevuje o tyto památky zájem. Další cenné objekty zmizely během zástavby soukromých pozemků. Z tohoto hlediska slovenští bunkrologové mohou jen závidět svým českým kolegům, kteří jsou na tom lépe. "V Česku armáda ve značné míře podporuje nadšence, kteří v těchto objektech budují muzea a starají se o ně, a vkládají přitom do nich své vlastní peníze," dodal Liška.

Bunkry na Slovensku nejsou zapsané ani do seznamu kulturních památek. "Návrh na vyhlášení bunkrů za kulturní památku je vypracovaný, ale neřeší se, protože nejsou ujasněny majetkoprávní vztahy," říká bunkrolog Daniel Szijjarto, který ještě jako zaměstnanec Památkového úřadu sám návrh podával. Problémem je, že z důvodů utajení polohy nebyly v minulosti pevnůstky zaneseny do katastrálních map, takže formálně jakoby neexistují.

Nadšenci se však možná v budoucnu přece jen dočkají skanzenu, který by jim historii opevnění přiblížil. O jeden z největších bunkrů B-S-8 Hřbitov a o dva sousední sruby číslo sedm a devět má totiž zájem Vojenský historický ústav, který by chtěl objekty spolu s nedalekým vojenským hřbitovem z druhé světové války využít jako skanzen vojenského opevnění. "Samozřejmě jde nejdřív o to získat finanční prostředky," uvedl historik vojenského ústavu Miloslav Čaplovič. Až by byl skanzen vytvořen, mohl by se o něj starat spolek nebo sdružení, které by mělo zájem.

Armáda tvrdí, že si zodpovědnost za stav bunkrů uvědomuje a přeměně některých z nich na turistické atrakce chce napomoct. "Je pravda, že některé z bunkrů přišly o své vnitřní zařízení, ať už kvůli vandalismu nebo vlivem počasí," řekl mluvčí slovenské armády Milan Vanga. "Nyní nastává období, kdy bychom to chtěli napravit," dodal. Vojáci se podle něj budou snažit vybrané kryty majetkově vypořádat, aby mohly co nejdříve sloužit veřejnosti. Vojenský historický ústav by dokonce podle Vangy mohl některé bunkry využívat ještě předtím, než bude tento proces dokončen. Další bunkry si chce armáda ponechat.

Lehké bunkry, takzvané řopíky, které se zachovaly především podél řeky Moravy, se už v některých případech využívají. Obec Záhorská Ves například dala jeden z nich zrekonstruovat místnímu rybářskému spolku. "Zabetonovaly se díry, uvnitř se to vyčistilo, osadily se dveře," řekl starosta Boris Šimkovič. Řopík chtějí zpřístupnit během srpnových obecních slavností. O něčem podobném uvažuje i starosta nedalekého Moravského Svätého Jána Jozef Zajíc. "Dva poslanci se byli podívat na české straně, kde měli zpřístupněný obnovený bunkr se zbraněmi, jaké tam v minulosti byly. Chtěli bychom udělat něco podobného, ale nevím, jestli se nám to podaří," řekl.

(z.r.)