Europoslanec, člen grémia a neformální mluvčí ODS pro zahraniční politiku Jan Zahradil se ostře ohradil proti šéfovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndtu Posseltovi, který vyzval vládu Petra Nečase, aby podpořila vyšetřování poválečných zločinů během odsouvání Němců.  „To jsme si zase vyrobili problém. Prosudetští aktivisté zase dobře rozehráli hnusnou hru s tím německým hrobem v Dobroníně. Je mi z toho českého ohýbání hřbetu a vlastního kydání na hlavu zas na blití. Jsme to ale ošklivá svoloč. Němci nás okupovali pro naše vlastní dobro a my po válce takhle," řekl Parlamentním Listům.cz Jan Zahradil, který již začátkem roku podepsal petici proti pomníkům Němců v Novém Boru.

Posselt vyzval vládu k vyšetřování

Hlavní představitel odsunutých sudetských Němců Bernd Posselt ocenil snahu České republiky objasnit zločiny spáchané na Němcích po druhé světové válce. Vyjádřil se k vyšetřování vraždy 15 německých obyvatel, které měli v květnu 1945 údajně ubít a pohřbít Češi u Dobronína na Jihlavsku.

Posselt by také rád prosadil zrušení českých zákonů o beztrestnosti, které násilí na sudetoněmeckých civilistech de facto ex post omilostnily. Redakce se zeptala ředitele pražské Sudetoněmecké kanceláře Petera Bartone, co Posselt přesně mínil tím, když vyzval vládu Petra Nečase, aby podpořila vyšetření zločinů během odsunu.

Chceme dialog, říká šéf české kanceláře sudetských Němců

„Pan Posselt tím asi obecně mínil, aby se česká vláda se sudetskými Němci otevřeně bavila o problémech tohoto období a byla nakloněna dialogu. Ale zeptejte se ho sami," řekl Barton redakci s tím, že nám dal e-mailovou adresu na Posselta. Tomu jsme dotaz zaslali a čekáme na odpověď.

Ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila se redakce dotázala, zda souhlasí s Posseltovými požadavky a zdali je podpoří na vládě. Pospíšil ale nezvedal telefon, ani neodpověděl na SMS.

Historik podplukovník Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu redakci potvrdil, že předpisy zpětně omilostňující násilí na Němcích existovaly. Někdy se podle něho jednalo o to, že si odbojáři vyřizovali účty s esesáky a gestapáky a někdy šlo podle něho o sprosté vraždy. Někdy prý šlo o osobní msty a někteří čeští obyvatelé chtěli na konec války dokázat, jak jsou „velcí odbojáři".

Bez Mnichova a Protektorátu by nebyl poválečný odsun

„Já samozřejmě tyto vraždy odsuzuji, ale pokud říkáme A, je nutno říci i B. Tyto věci by se nikdy nestaly, kdyby sudetští Němci nerozbili první republiku a kdyby systematicky sedm let nevyvražďovali český národ. Je dokázáno, že asi polovina gestapáků působících v Protektorátu pocházela od sudetských Němců a že sudetští Němci byli dle hesla Poturčenec horší Turka těmi největšími katy českého národa a největšími nacisty, kteří měli největší percentuální zastoupení v NSDAP ze všech Němců," řekl redakci Stehlík.

Dějiny podle Stehlíka nezačínají v květnu 1945, ale v září 1938 a Mnichovem, kdy drtivá většina sudetských Němců podpořila připojení pohraničí k nacistické Třetí říši a kdy většina z nich před tím hlasovala pro nacistickou Sudetoněmeckou stranu Konráda Henleina. „Je sice odporné a hnusné, že se někteří naši spoluobčané zachovali stejně jako sudetští Němci. Na druhou stranu se sudetští Němci aktivně podíleli na plánovaném vyhlazení našeho národa a nemohou se divit, že tak někdo reagoval, jakkoli tyto násilné činy odsuzuji," dodal Stehlík.

Související:

• Podpořte vyšetřování zločinů, chtějí sudetští Němci po české vládě
• Charta sudetských Němců po 60 letech Němce už nezajímá 
• Vyvadil (ČSSD): Sudetští Němci rozbili republiku

Autor: Lukáš Petřík, Parlamentní listy.cz