DŮKAZY O ZABITÍ SUDETSKÝCH NĚMCŮ PŘI ODSUNU: U masového hrobu poblíž Dobronína vyrostl v noci kříž.
Dobronín (Jihlavsko) - V místě údajného masového hrobu zavražděných Němců poblíž Dobronína na Jihlavsku vyrostl přes noc třímetrový dřevěný kříž. Kdo je autorem kříže, zatím není jisté. Podle novináře Miroslava Mareše, který se kauzou zabývá dlouhodobě, to zřejmě byli lidé z okolí
Podle policistů začala jeho stavba v úterý po 18:00. "Na místo se dostavila skupina místních lidí a postavila tam kříž," popsala krajská policejní mluvčí Dana Čírtková. Ostraha proti nim nezasahovala, protože nenarušili místo průzkumu. "Pro mě osobně je to příjemné překvapení a chápu to jako symbol," uvedl Mareš, který se byl na místě podívat. Kříž stojí asi 20 metrů od výkopu, je natřen na bílo. "Mě osobně se k tomu nikdo nepřihlásil, motivaci se domýšlím," řekl.
Žije jen jediný svědek
Při archeologickém průzkumu v lokalitě Budínka již byla od pondělí 16. 8. objevena čtyři zakopaná těla. Podle svědectví by v hrobě mělo být pochováno asi 15 německých obyvatel určených k odsunu, které prý koncem května 1945 ubili tamní Češi.
Kriminalisté případ údajné vraždy v Dobroníně vyšetřují od loňského září pro podezření z trestného činu vraždy. Průzkum, který probíhá několik set metrů za vesnicí, ale zdržuje déšť. V úterý se pracovalo jen dopoledne, pak musel být výkop kvůli přeháňkám překryt plachtou.
Podle dřívějších informací napsala německá spisovatelka Herma Kennelová ve své knize Bergersdorf, že mezi 12. a 19. květnem 1945 několik obyvatel zmasakrovalo u obce Dobronín asi 15 Němců, kteří měli být odsunuti. Spisovatelka uvádí, že alkoholem posilněná skupina vyzvedla německé muže z požární zbrojnice a odvedla je na pole u lesa. Tam si museli vykopat hroby a pak byli ubiti nebo zastřeleni.
Podle kriminalistů už zřejmě žije jen jeden přímý svědek události, bydlí asi v Jihlavě. Tvrdí ale, že si na nic nevzpomíná.
Deník Die Presse: Česko u Dobronína dohonil válečný zločin
Podle vydání rakouského deníku Die Presse Česko dostihl válečný zločin. List uvedl, že nikdo z "vrahů" tehdejších sudetských Němců už nežije a nikdy nebyl potrestán: "Obrat v roce 1989 umožnil, že Němci každý rok pořádají v Jihlavě za skoro 2 000 zavražděných krajanů bohoslužbu. Potřebovalo to ale nejdřív rešerše českého novináře, aby se policie pohnula k zahájení vyšetřování."
Podle listu čin provedla opilá "horda českých revolucionářů pod samozvaným vůdcem", kterým byl český Rakušan Robert Kautzinger: "Kautzingerovi synové, kteří se vraždy zúčastnili, pracovali později za komunistického režimu u policie, potažmo u Státní bezpečnosti. Obžalováni nebyli nikdy. Podle deníku potrestání bránil dodnes platný zákon z roku 1946, "který všechny útoky a násilné činy na Němcích v poválečném Československu schvaloval".
V místním kostele událost připomíná dvoujazyčná pamětní tabule, kterou tam nechal umístit "přes protesty polistopadového starosty odvážný farář". V 90. letech pak příbuzní obětí na místě činu postavili kříž a položili věnec. "Den poté, co zemi opustili, přistály kříž a věnec ve vodním toku. Takto je uklidil údajný český účastník činu, místní sedlák, kterého až do konce jeho života úřady neobtěžovaly," uzavřel list.
Miroslav Mareš hovoří o nálezu hrobu u Dobronína: DOWNLOAD (STÁHNOUT)
Čtěte také
Policie je u Jihlavy na stopě masakru Němců. Našla hrob»
Masakr Němců musí být vyšetřen, řekl novinář on-line»
ZDROJ: ČTK, iDnes, aktuálně.cz
Náhledy fotografií ze složky POVÁLEČNÝ ODSUN NĚMCŮ




