Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes (16. 9.) vyvolal v německých médiích rozruch kvůli výrokům o takzvaných Benešových dekretech. V upoutávce na pořad televize ARD Kontrasty (Kontraste) prý v rozhovoru připustil, že lze uvažovat o zrušení dekretů. Televizní stanice nicméně podle ministra později přiznala, že jeho výroky zkreslila a omluvila se mu.

Antifašistů bylo mezi sudetskými Němci víc, než se dosud uvádělo. Češi se k nim po válce chovali nepřiměřeně tvrdě. Tak zní hlavní výsledek tříletého vládního projektu, který měl zmapovat osudy sudetských odpůrců Hitlera v desetiletí 1938-1948.

Na nedávném letošním Dni vlasti německých vysídlenců ze zemí střední a východní Evropy Erika Steinbachová, předsedkyně Svazu vyhnanců, zdůraznila německou vinu na válce. "Každý v této zemi ví, kdo druhou světovou válku začal," řekla. "Hitler otevřel Pandořinu skříňku," dodala.

Zkráceně se o nové muzejní expozici připravované v Ústí nad Labem bude pravděpodobně vždy mluvit jako o "muzeu českých Němců". Autorský tým se však nezabývá pouze otázkou národnosti či státní příslušnosti. Připravovaná expozice na celkové ploše 1500 metrů čtverečných má představit život všech obyvatel českých zemí, jejichž komunikačním jazykem byla němčina.

Europoslanec, člen grémia a neformální mluvčí ODS pro zahraniční politiku Jan Zahradil se ostře ohradil proti šéfovi Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndtu Posseltovi, který vyzval vládu Petra Nečase, aby podpořila vyšetřování poválečných zločinů během odsouvání Němců.

Dobronín (Jihlavsko) - V místě údajného masového hrobu zavražděných Němců poblíž Dobronína na Jihlavsku vyrostl přes noc třímetrový dřevěný kříž. Kdo je autorem kříže, zatím není jisté. Podle novináře Miroslava Mareše, který se kauzou zabývá dlouhodobě, to zřejmě byli lidé z okolí

"Zříkáme se pomsty a odplaty a chceme se podílet na obnově válkou zničeného Německa a Evropy," usnesli se přesně před 60 lety Němci, kteří byli po válce vyhnáni ze svých domovů, mimo jiné také z československého území. Ve Stuttgartu pak prohlášení s oficiálním názvem Charta německých vyhnanců slavnostně podepsali.

Před 65 lety, 2. srpna 1945, vydal československý prezident Edvard Beneš jeden z nejdůležitějších dekretů, na jehož základě Němci a Maďaři, kteří již dříve nabyli německé nebo maďarské občanství, ztratili občanství československé.

V úterý 31. července 1945 v 15.30 došlo k mohutné explozi muničního skladiště v Krásném Březně. Série výbuchů trvala nejméně 20 minut. Bezprostředně při výbuchu přišlo v Krásném Březně o život nejméně 27 osob, několik desítek osob v Krásném Březně bylo při výbuchu zraněno.

K vyvolání davové hysterie ten den snad nemohly panovat příhodnější podmínky. Bylo úmorné vedro, modrou oblohu zakrýval černý kouř z hořícího skladu munice. Náladu, poznamenanou děsy sotva skončené války, ještě jitřily neutuchající výbuchy a řev trýzněných lidí. 31. července 1945 se v Ústí nad Labem odehrál jeden z nejznámějších masakrů německého obyvatelstva v poválečné historii.