Z pohledu české strany by bylo asi nejvhodnější, aby si této akce postupně přestávala všímat, aby ji postupně ignorovala a vytvořila jiné, konkurenční fórum, jehož záběr by byl na německé straně jednoznačně celospolkový, a bylo by zaměřené do budoucnosti.

Motto letošních Sudetoněmeckých dní pořádaných příští víkend v německém Norimberku je mimořádně agresivní, nejagresivnější v dějinách těchto shromáždění. Heslo „Vyhnání je genocida“ totiž neodpovídá historické realitě!

Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku (SLÖ) Gerhard Zeihsel ostře napadl rozhodnutí okresního soudu v Olomouci, jenž minulý týden odmítl vydat Německému řádu hrad Bouzov.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (landsmanšaft) usiluje o české pohraničí a vydává knihy, ve kterých jsou bývalé Sudety zakresleny jako německé území. Uvedla to včera (3. 5.) na shromáždění k 61. výročí pražského květnového povstání předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková.

Můžeme si dovolit ztotožnit cíle a metody jednání sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) a jeho předsedy Bernda Posselta. Předstírají, že jejich jednání probíhá v rovině etnické, protože jde o Němce. Němců se sice týká, ale děje se v rovině politické, to je jejich cíl!

Za minimálního zájmu veřejnosti se sešli v Jihlavě účastníci česko-německé diskuse. Je ovšem třeba přiznat, že sice českou veřejnost podobné sleziny moc nezajímají (přitom by měly), sudetoněmeckou však nesmírně. I proto sem přijeli zástupci Landsmanšaftu na velmi vysoké úrovni, aby opakovali stále to samé. 

Stovka dekretů vydaných na osvobozeném území během sedmi měsíců od dubna do 27. října 1945 představovala doslova legislativní smršť. Vznikaly ve válečné a revoluční atmosféře, v níž se politické cítění společnosti posunulo doleva, a dekrety uskutečňovaly především cíle Košického vládního programu.

Na Benešovy dekrety a podle mnohých tím i na suverenitu ČR zaútočili včera (26. 3.) opět představitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Landsmanšaft vyzval prezidenta ČR Václava Klause, vládu i parlament k otevřenému a přímému dialogu, jehož cílem má být vyřešení společných problémů a smíření českého národa a sudetoněmecké menšiny.