Rozhledna na Suchém vrchu (995 m.n.m.) je nejmohutnější rozhlednou Orlických hor. Nachází se na nejvyšším kopci Bukovohorské hornatiny v Orlických horách. Je to asi 6 km jihozápadně od města Králíky a asi 7 km severovýchodně od města Jablonné nad Orlicí v Pardubickém kraji. Poprvé, někdy kolem roku 1910 padl Suchý vrch do oka turistům z nedalekého Lanškrouna. Buď proto, nebo přesto, že dostat se vysokým lesem po málo schůdné cestě k jeho vrcholu patřilo k vrcholným turistickým výkonům. Ale tam na turisty čekala divoká krása a pohádková vyhlídka. Proto tu chtěli postavit turistickou chatu, ale než se rozhodli, vypukla v roce 1914 světová válka.

Dobrá myšlenka však nezanikla. Ujala se u Klubu českých turistů v Jablonném nad Orlicí, který pro její uskutečnění v roce 1924 zakoupil na vrcholu pozemek. Suchý vrch tak více objevili turisté až poválce. Později tu byl položen základní kámen a 6. června 1927 byla otevřena nejen chata, ale i silnice k ní. Tak zde byl roku 1928 postaven turistický objekt, který dostal jméno našeho prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. Na tom však organizace turistů nepřestala. Na vrchol Suchého vrchu přivedla vodu a v roce 1930 postavila v těsném sousedství Kramářovy chaty také 33 m vysokou vodárenskou věž, která je současně i rozhlednou. Má co nabídnout: daleké pohledy, například až na Šerlich v Orlických horách. Architekt A. Patrmann při její realizaci myslel i na výhledu chtivé turisty a koncipoval ji zároveň jako rozhlednu. A když už na vrcholu byla přivedena voda, KČT Jablonné nad Orlicí jako provozovatel chaty tu zřídil také malé koupaliště. Široko daleko nejvýše položené koupaliště. Tak se Suchý vrch stal báječným turistickým cílem. V létě roku 1937 se na chatě dokonce zastavil na oběd prezident Dr. E. Beneš se svým štábem při inspekční cestě po opevnění. V jeho doprovodu byl i tehdejší náčelník generálního štábu, armádní generál Ludvík Krejčí. V létě i v zimě - ze všech stran na Suchý vrch vedou turistické stezky. Místní ze tří měst, do nichž je ze Suchého vrchu stejně daleko, tedy z Jablonného nad Orlicí, Králík a Mladkova, a také dálková, červeně značená, která začíná v Novém Městě nad Metují a sleduje celý hřbet Orlických hor.

Z rozhledny je nádherný rozhled na Orlické a Bystřické hory, Kralický Sněžník, Hrubý Jeseník a Žambersko. Pro turisty zde byly dvě vyhlídkové plošiny. Málokterá rozhledna u nás si prošla tolika stavebními a majetkovými peripetiemi jako věž na Suchém vrchu. Po roce 1938 vystřídala řadu majitelů a jmen. Nejdříve ji zabrala německá armáda, po válce tělovýchova Pardubice, poté čs. armáda a nakonec podnik Restaurace a jídelny (RaJ). To už se jmenovala Tyršova a také změnila vzhled.

V roce 1953 byla Kramářova chata převzata armádou (výměnou za Luční boudu v Krkonoších) a byla využívána jako rekreační středisko pro armádu až do roku 1961, kdy se vrátila do používání široké veřejnosti. Rozhledna byla v šedesátých letech osazena televizními anténami, a zároveň byla zasklena horní terasa. V osmdesátých letech zmizela celá vrchní část věže pod kovovou kuželovitou nástavbou a pro vyhlídku zbyl už jen spodní prosklený ochoz. V září 1984 byla nedaleko chaty postavena z dálky viditelná ocelová šestiboká věž, 48 m vysoká, sloužící jako telekomunikační zařízení.

V roce 1987 zde byl vyhlášen Přírodní park „Suchý vrch – Buková hora“ jako oblast klidu. Centrální část přírodního parku, který má rozlohu 6427 ha, je tvořena odděleným hřbetem nejvýchodnějšího cípu Orlických hor – Bukovohorskou hornatinou. Nejvyššími body jsou právě Suchý vrch (995 m n. m.) s rozhlednou a Buková hora (958 m n. m.), na jejímž jižním úbočí pramení řeka Moravská Sázava. Červenovodské sedlo, kterým prochází hlavní silniční tah, dělí horský hřbet na dvě části. Po Suchém vrchu dříve probíhala zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Ta byla totožná s průběhem vodního rozvodí Labe a Dunaje. Hranice rozvodí se zde ostře lomí a sestupuje do Králické brázdy, kterou takřka kolmo protíná a stoupá na protilehlý Jeřáb, na jehož svahu pramení Tichá Orlice. Zemská hranice se v 60. letech posunula více na východ, hranice rozvodí zůstala Suchému vrchu věrná.

V roce 2003 byla již uzavřená chata poničena požárem a připravuje se její rekonstrukce. Rozhledna zůstala nedotčena a jejích 130 schodů na vyhlídkovou plošinu stále zdolává mnoho turistů, kteří se chtějí potěšit pohledem na Orlické hory a vzdálenější Jeseníky. Přibližně 3 km severozápadně od parkoviště u rozhledny na Suchém vrchu po červené turistické značce se v lesním masívu nad obcemi Těchonín, Lichkov a Dolní Boříkovice nachází muzejně provozovaná prvorepubliková dělostřelecká tvrz Bouda na stejnojmenném kopci (kóta 845), která byla vybudována v druhé polovině 30. let na obranu proti nacistickému Německu. Dnes se v udržovaném objektu nachází vojenské muzeum, objekt je národní kulturní památkou. Přicházejí sem zejména bunkrologové a nadšenci vojenské historie.

(mat.)