Moskva - Ruská zahraniční rozvědka (SVR) odtajnila materiály k Mnichovu 1938, které doposud skrývaly moskevské archivy. A jejich obsah opět přepisuje historii. Z dokumentů vyplývá hned několik informací, jež doplňují bílá místa, která dosud ohledně mnichovské zrady existují.

Jedním z nich je i fakt, že politické vedení Sovětského svazu, včetně Josifa Visarionoviče Stalina, vědělo o přípravách setkání čtyř evropských politiků v Mnichově, které vyústilo mnichovským diktátem. S odvoláním na ruskou agenturu Novosti o tom informovala ukrajinská agentura UNIAN. Sovětský svaz proto již před uskutečněním schůzky věděl o tom, jak bude vypadat její výsledek.

Další více než zajímavou informací je, že angličtí i francouzští vyslanci v Československu vytvářeli na vládu Milana Hodži ještě před uskutečněním schůzky v Mnichově velký tlak, aby republika Německu vydala Sudety. Mezi nástroji použitými k nátlaku byly dokonce i výhrůžky o ukončení vzájemných diplomatických vztahů Československa s některými státy. "Moskva dostávala tajné zprávy o tom, že britští a francouzští vyslanci v Praze vytvářejí nátlak na československého prezidenta, aby vydal Německu Sudety, jinak se Praha vystaví hrozbě ukončení diplomatických styků s jinými státy," popsal obsah dokumentů Sergej Ivanov z ruské rozvědky.

Kromě Beneše vytvářeli západní diplomaté nátlak i na další československé představitele včetně premiéra Milana Hodži, se kterým se anglický velvyslanec Newton a jeho francouzský protějšek De Lacroix setkali 19. září 1938. "Velvyslanci Hodžovi "v zájmu zachování míru v Evropě" sdělili nutnost přičlenění Sudet k Německu. Systém kolektivní pomoci s ostatními zeměmi označili jako neplatný. Za to měly Československu všechny sousední země a Francie s Británií garantovat neměnnost jeho hranic," řekl Ivanov.

Již tehdy tak muselo být vedoucím představitelům republiky více než jasné, že princip kolektivní bezpečnosti budovaný Edvardem Benešem se prakticky obrátil v popel.

Chamberlain věděl, že Sudety Hitlerovi nepostačí

Kromě jiných zpráv obsahují moskevské archivy i ukořistěnou diplomatickou poštu různých zemí. Ještě před podpisem dohody tak kupříkladu britský velvyslanec ve Varšavě informoval své nadřízené v Londýně o tom, že v případě vydání Sudet Poláci anektují Těšínsko.

Rozpad principu kolektivní bezpečnosti pak potvrzuje i zpráva finského velvyslance v Británii. "Informoval, že pokud Hitler vtrhne na zbylé československé území, Francie nepodnikne žádné vojenské kroky," citoval zprávu Ivanov. "Již v průběhu celého září informovaly různé diplomatické mise mnoha zemí své centrály o tom, že Francie s Británií v případě expanze Německa na východ nic nepodniknou," oznámil dále Ivanov.

O nalezení dokumentů k Mnichovu se postaral generálmajor Lev Sockov, který v ruské rozvědce pracoval od roku 1956. Sockov se o archivní dokumenty zajímá dlouhodobě a je autorem několika publikací o někdejších tajných událostech. Podle něj jsou nejcennějšími dokumenty, které ruské archivy o Mnichovu vydaly, ty z období po podepsání samotné mnichovské dohody. "Analyzují pomnichovskou situaci v Evropě a jasně ukazují, že se Británie aktivně snažila vyvolat německo-sovětskou válku," řekl Sockov v rozhovoru pro Novosti.

Dotlačily SSSR k paktu Molotov-Ribbentrop Francie s Británií?

Zpráva ruské kontrarozvědky z 21. listopadu 1938, která vychází z "ukořistěných" hlášení finských vyslanců v Paříži, Británii a Polsku hovoří o možné německé expanzi na východ. Finský velvyslanec v Londýně Grippenberg psal, že se "doslechl o tom, že německá koloniální politika je jen zástěrkou, jež kryje přípravy Německa na východní expanzi".

"Hitler osobně potvrdil francouzskému velvyslanci Francois-Poncetovi, že žádnou koloniální politiku nikdy neplánoval," stojí v hlášení Grippenberga. Na konci prosince pak už Grippenberg po setkání s nejmenovaným členem britské vlády psal, že Británie s Francií v případě německé expanze na východ nepodniknou žádné kroky. "Britská pozice je následující: počkají, dokud nebudou Sovětský svaz s Německem ve velkém konfliktu", psal Grippenberg.

Sovětský svaz se po získání těchto informací snažil s Francií a Británií vyjednat tajnou smlouvu k vytvoření alespoň nějakého obranného systému proti Hitlerovi. Moskva proto oběma západním zemím nabídla velmi detailní vojenské informace. "Například že v začátku konfliktu bude Moskva schopna nasadit 120 infanterií, 16 kavalerií, 5 tisíc tanků a neurčitý počet letadel," řekl Ivanov.

Francie i Británie však z jednání "podezřele" vycouvaly, což podle Ivanova dokazuje, že vypuknutí války bylo v jejich zájmu. Podle něj tak bylo podepsání paktu o neútočení s Německem, nazývaného "pakt Molotov-Ribbentrop", nevyhnutelným krokem, aby se Sovětský svaz stihl na válku alespoň trochu připravit.

Podle Ivanova zůstává velkou neznámou, jak by se druhá světová válka vyvíjela, kdyby Německo nenapadlo Francii a v Británii nebyl po politických otřesech do funkce premiéra zvolen Winston Churchill.

Autor: Dominik Jandl, server – Aktuálně.cz