Podpis první smlouvy o umístění vojenské základy USA na území Česka ukázal zcela jasně, kdo jaké zájmy hájí. Kdo ví, co jsou to české národní zájmy, a kdo naopak hájí zájem soukromý či zájem nějaké zahraniční mocnosti. Tím ovšem veškeré jasno končí.

Velké nejasnosti jsou hned tři

1) Podpis první smlouvy je zbytečný, dokud není podepsána smlouva druhá. A není vůbec jasné, proč vše tak dlouho trvá. Spojené státy mají ve světě přibližně 800 základen a většinu z nich na základě nějaké mezinárodní smlouvy. Některá z nich by mohla sloužit jako pohodlný podklad pro psaní smlouvy s Českem. Jenže je tu problém: jak zareaguje Parlament na předložené smlouvy? Zatím se zdá, že i při sebelepších formulací jsou smlouvy z politicko-ideových důvodů neprůchozí přes Sněmovnu. I někteří koaliční politici dnes hovoří o tom, že k hlasování v Parlamentu České republiky by mělo dojít až po prezidentských volbách v USA. Jenže takovýto odklad bude pravděpodobně znamenat oslabení proradarových sil i v Senátu, neboť mezi tím mohou proběhnout volby třetiny senátorů. A stále ještě zbývá otázka otázek: co když dá smlouvy někdo k Ústavnímu soudu? Pak by jejich prosazení také mohlo vyžadovat změnu Ústavy, tedy ústavní většinu v Parlamentu. A to je pro celý projekt jistá smrt.

2)  Nesrozumitelné je jednání Varšavy. Polsko, které bylo vždy proamerickou výspou v Evropě nejen střední, se vzepřelo. Toto jádro Rumsfeldovy „nové Evropy" si klade jako požadavek zajištění bezpečnosti. Důvod je prostý: politici ve Varšavě - na rozdíl od těch pražských koaličních - velmi správně pochopili, že přijmout část systému Národní protiraketové obrany USA na svém území znamená pro hostitelskou zemi obrovské bezpečnostní riziko. A chtějí od země, která se takto jistí, příspěvek na zvýšení své vlastní, tedy polské, obrany. Požadují přiměřeno částku. Jenže je to částka vyšší než malá. Ony desítky miliard dolarů ovšem nemůže dát Polsku vláda USA. To je záležitost rozpočtu, který schvaluje Kongres. A to je pro celý projekt přinejmenším dočasná smrt.

3)  Z Washingtonu zaznělo, že radar v Brdech může být funkční i bez raket v Polsku (či v Litvě nebo Bulharsku atd.). Že může být zaplněn do systému, v němž antirakety budou umístěny na lodích. Kus pravdy na tom je. V Pacifiku je systém Národní protiraketové USA obrany budován právě takto. Protože tady i tam je funkčnost systému stejně sporná, lze si představit rakety i na lodích plujících po mořích kolem Evropy. K tomu je ovšem nutné dodat, že v Pacifiku na lodích je i radar. Tak proč vlastně budovat radar v Brdech? Jenom kvůli obsazení území?

Napsal - Oskar Krejčí, server – Res publica