Státním svátkem si každoročně 28. září připomínáme smrt patrona českých zemí Svatého Václava. 28. září slavíme jako Den české státnosti. Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého přemyslovského knížete a patrona země. Nepřipomínáme si však jen Svatého Václava, ale i ostatní panovníky, kteří nesli toto jméno. Mezi ně patřili - kníže Václav II. a králové Václav I., II.,  III. a IV.

Zhruba 35 km východně od Prahy, kousek od silnice na Kolín, leží obec, kde se 30. 5. 1434 odehrála proslulá bitva u Lipan. Vojska panské jednoty rozprášila husitská polní vojska pod vedením Prokopa Holého. V neděli 30. května 1434 okolo čtvrté hodiny odpoledne začala u bezvýznamné vesničky Lipany, jejíž jméno tím vstoupilo do českých dějin, bratrovražedná bitva.

Generálním plánem zemědělského osidlování pohraničí po skončení druhé světové války se zabývalo ministerstvo zemědělství a širšími kompetencemi vybavený Osidlovací úřad. Pohraničí bylo z pohledu zemědělství velmi důležitou oblastí: nacházela se zde třetina orné půdy českých zemí, více než tři čtvrtiny luk a pastvin, většina vinic, více než třetina lesů, většina všech rybníků a vodních ploch vůbec.

Většinou víme, že evangelia jsou knihy, zaznamenávající život, slova a skutky Ježíše Krista. Už ale jen někteří z nás znají jejich autory – Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Jádrem kanonických evangelií, tj. evangelií církví uznaných, je radostná zvěst (veřejné poselství) života a nauky Ježíše Krista, tak jak byla hlásána apoštoly.

Upalování čarodějnic (a čarodějů) bývá často dobrým beranidlem proti Katolické církvi. Nicméně dánský historik a etnolog Gustav Hennigsen (protestant) vydal nedávno na toto téma obsáhlou publikaci, v níž přesvědčivě na prokázaných faktech dokazuje, že pravda je – jako obvykle v těchto věcech – poněkud jiná.

Nedávno jsem si přečetl stať významného archeologa a historika Doc. PhDr. Zdeňka Klanici, DrSc., proti tvrzení, že Češi mají jen polovinu slovanských znaků a z poloviny jsou Neslované.

Česká kotlina byla osídlena již před necelými dvěma miliony let. Za tu dobu až do dnešních dnů se na našem území vystřídalo mnoho různých kultur, etnik a národů. K historicky nejznámějším patří Keltové, Germáni a samozřejmě Slované. Chcete vědět, zda máte blíže ke germánským nebo slovanským předkům?

Od novodobého poválečného osídlování většiny tehdejších pohraničních okresů u nás uplyne letos už 64 let. Počátky osídlování někdejších politických okresů - Jeseník, Krnov, Bruntál a Rýmařov (který jako jediný byl řízen expoziturou Zemského národního výboru v Brně, ostatní ZNV Ostrava) můžeme historicky vysledovat už do poválečného období prvních měsíců a let po skončení druhé světové války.

Kdo chce změnit svět, musí začít sám u sebe, říká stará moudrost. Máme – li změnit sami sebe, měli bychom ovšem sami sebe nejprve poznat. A součástí poznávání sebe sama je zkoumání, odkud pocházíme, kdo byli naši předkové, čím se zabývali, čeho dosáhli, i co se jim nepodařilo. Protože: co víme o svých předcích? Již o rodičích nevíme všechno. O prarodičích nevíme už téměř nic…