Historik Daniel Povolný z Vojenského historického ústavu - podle jeho publikace, která vyšla krátce před letošním výročím srpnových událostí, zahynula většina okupačních vojáků při autonehodách nebo kvůli špatnému zacházení ze zbraní. Byly ale i případy sebevražd nebo otravy. Celkem se mu podařilo dohledat 116 úmrtí vojáků v prvních týdnech po invazi v srpnu 1968.

Nejvíc obětí bylo přirozeně mezi Sověty, ale třeba deset vojáků ztratila i Polská lidová armáda. Například seržanta Ryzsarda Stepieńa zastřelil jeho opilý kolega, Kazimierz Steć zase zemřel při nárazu vlaku do obrněného transportéru. Jednu oběť měli i Maďaři: József Bogáth zahynul na jižním Slovensku pod převráceným tankem.

Předpokládá se, že pět sovětských vojáků spáchalo sebevraždu. "Přesné důvody nejsou známé. Ví se ale, že v těch jednotkách vládla značně stresující atmosféra i alkohol," dodává Povolný. V tehdejším tisku se dokonce objevil příběh sovětského vojáka, který psychicky neunesl, že mu jeho česká kamarádka vyčítala příjezd v roli okupanta.

Je určitým paradoxem, že mezi okupačními vojáky byl zhruba stejný počet obětí jako mezi domácími obyvateli. Historici uvádějí počty kolem 120 usmrcených Čechoslováků do konce roku 68. Příčiny byly většinou opět dopravní nehody, ale také zkratovité jednání okupantů.

Velitelé totiž vojákům vtloukali do hlavy, že na "dobytém" území na ně čekají ozbrojení kontrarevolucionáři. "Stačilo pak, aby někdo hodil do skupinky vojáků kámen, a okamžitě reagovali střelbou," říká historik Patrik Košický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Mnohdy se ale podle něj za tragédiemi skrývala i arogance a lhostejnost. "Například v slovenských Sučanech vyjelo vojenské vozidlo na chodník a zabilo mladou dívku. Kolona pak ani nezastavila a pokračovala v jízdě," dodává. Podle oficiálních zdrojů byli za úmrtí Čechoslováků odsouzeni pouze čtyři vojáci.

Nová fakta: okupanti ztratili 116 vojáků - čtěte ZDE

Klaus: Viníkem okupace nebyli Rusové, nýbrž komunismus - čtěte ZDE