Jdi na obsah Jdi na menu
 

BITVA U GRUNWALDU: Před 600 lety bitva zlomila moc Řádu německých rytířů. Bojoval v ní i Jan Žižka. Současnost Německého řádu.

16. 7. 2010

ObrazekPolsko a Litva si připomněly bitvu u Grunwaldu na severu dnešního Polska. Před 600 lety zde vojska polsko-litevské unie porazila křižáky mocného Řádu německých rytířů, který už svou moc nikdy neobnovil. V bitvě bojoval i pozdější husitský velitel Jan Žižka z Trocnova.  Slavnostní ceremonie se zúčastnili přední představitelé Polska i Litvy, tedy zemí, jejichž unie stála u historické porážky rytířského řádu. Přijel i současný velmistr řádu Bruno Platter.

U Grunwaldu (15. července 1410 - zřejmě největší bitva středověkých dějin) bojoval i pozdější vůdce husitských vojsk Jan Žižka. Lidové noviny s odvoláním na zastoupení rytířského řádu pro Čechy, Moravu a Slezsko ale napsaly, že Žižka stál jako nájemný žoldnéř na straně Řádu německých rytířů. Jiné zdroje ale uvádějí, že Češi se do bitvy v roce 1410 zapojili na Obrazekstraně polského krále Vladislava II. Jagellonského. Traduje se, že Žižka se zde poprvé setkal s vozovou hradbou.

Výjimečné vítězství, soudí polský prezident

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek označil vítězství u Grunwaldu za začátek nové éry, založený na solidaritě, svobodě, důstojnosti a toleranci. Za výjimečné vítězství označil výsledek střetu i nový polský prezident Bronislaw Komorowski. Současný velmistr Řádu německých rytířů Platter, který je podřízen přímo papeži, při vzpomínce na bitvu zdůraznil, že "konfrontace s meči byly nahrazeny dialogem a přeshraničními kontakty".

Po sérii projevů dostali slovo příslušníci historických spolků, kteří průvodem a rytířskými šarvátkami přiblížili někdejší válečnou vřavu. Hlavy států pak položily květiny k památníku bitvy, jejíž velká rekonstrukce se uskuteční v sobotu.

ObrazekBITVA U GRUNWALDU

Krvavá řež začala kolem deváté ranní a vojenská štěstěna se několik hodin střídavě přikláněla na tu i onu stranu. Zlomovým okamžikem se stala smrt velmistra Ulricha von Jungingena, po níž začali bojovníci Řádu německých rytířů ustupovat. Jejich řady přitom decimovali povzbuzení Poláci a Litevci, kteří prchající křižáky pronásledovali až do večera.

Střet u Grunwaldu skončil jasnou porážkou řádu, jenž přišel o velkou část své vojenské elity. Polský král však své vítězství nedokázal zúročit. Mírová smlouva uzavřená v roce 1411 v Toruni byla vůči řádu mírná. Zaplatil vysoké reparace, ale mohl si ponechat většinu území. Řád již někdejší slávy nikdy nedosáhl. V roce 1525 tehdejší velmistr Albrecht Braniborský přestoupil k protestantům, řádový majetek v Pobaltí sekularizoval a na jeho území založil světské vévodství, budoucí Prusko. Kult grunwaldské bitvy je v Polsku dodnes živý jako připomínka moci středověkého polského státu.

ObrazekPočty padlých v bitvě se značně liší podle jednotlivých autorů a navíc jsou uváděny většinou pouze pro poraženou stranu. Polská strana tvrdila, že řád ztratil 18.000 vojáků a dalších 14.000 bylo zajato, přičemž unijní vojsko přišlo o 5.000 mrtvých a 8.000 zraněných. Z bitvy se prý stěží zachránila desetina řádových bojovníků. Polsko-litevská vojska dobyla v tomto boji 52 nepřátelských korouhví.

Zdroj: ČTK, server iDnes.cz

 

STRUČNĚ K HISTORII NĚMECKÉHO ŘÁDU

K založení Řádu německých rytířů došlo v roce 1190 v Akonu (Palestina) námořníky a kupci z Brém a Lubecku při III. křížové výpravě, a to jako špitální bratrstvo.

ObrazekPoměr k řádu se v českých zemích změnil po vzniku polsko - litevské unie roku 1386. Rytíři z českých zemí přestali jezdit na řádové „rejzy„ na Litvu, v bojích mezi řádem, Polskem a Litvou od konce 14. století pomáhali více Polsku, pro řád se dávali najímat jen jako námezdní žoldnéři. Bitvy u Grunwaldu 15. července 1410 se na polské straně zúčastnili z Opavska Jindřich Košíř z Životic, Petr Břízek z Chuchelné, šlechta z Bobolusk, Petr Řepka z Ketře, Mikuláš Bulač z Kylešovic a další. Tato bitva znamenala kromě velké porážky řádu i zvrat v dějinách české řádové provincie.

Zásadní obrat v celkovém postavení řádu přinesla nová statuta z roku 1929. Zavedla nový název "Německý řád", zcela zrušila rytířskou složku (její členové byli ponecháni na dožití), pojala řád jako sdružení kněží, sester a familiářů, položila zvýšený důraz na funkci pastorační, vzdělávací, humanitární a sociální.

ObrazekPo roce 1989 Řád legalizoval svou činnost v českých zemích. Centrem jeho působení se stává Opava jako sídlo českého provinciála a představené řádových sester. Sídlem familiárů se stal Bruntál. V současné době Německý řád v České republice naplňuje své heslo „LÉČIT A POMÁHAT“. Činnost, kterou Řád vyvíjí je úměrná možnostem Řádu a odvíjí se od historických regionů, v kterých Řád i v minulosti působil. Řád zajišťuje prostřednictvím svých kněží duchovní péči na farnostech na Bruntálsku, Karlově Studánce, Sovinci, Opavsku a Bouzovsku. Práce řádových kněží se shoduje s potřebami věřících obyvatel daných Obrazekoblastí. Jsou neustále ve styku s potřebnými a jsou připraveni poskytnout duchovní útěchu, stejně jako přátelskou radu. Dále se podílí na aktivitách v nemocnicích a domovech důchodců. Aktivity, které Řád provádí na území České republiky jsou však pouhým zlomkem toho, co Řád rozvíjí v celé západní Evropě.

Použito:  webové stránky Německého řádu