65. VÝROČÍ ATOMOVÝCH ÚDERŮ NA JAPONSKO: Výročí Hirošimy – v USA mají atomové výbuchy dál podporu
Před 65 lety, 6. srpna 1945, Spojené státy svrhly atomovou bombu na japonskou Hirošimu, čímž zabily 80 tisíc vesměs civilistů okamžitě a další desítky tisíc v letech následujících. Celkový počet obětí do konce roku 1945 se dnes odhaduje na 140 tisíc. Byl to první z jediných dvou atomových výbuchů v dějinách lidstva (druhý následoval o tři dny později v Nagasaki).
Ve čtvrt na devět ráno 6. srpna 1945 tak japonské přístavní město Hirošima ozářilo druhé slunce. Tak o efektu, který výbuch uranové pumy nazvané Little Boy (Chlapeček) vyvolal, hovořili ti, kteří přežili. Právě ty v prvních okamžicích přinesly smrt velké části z 350.000 obyvatel Hirošimy. Při explozi zemřelo nebo bylo smrtelně zraněno kolem 80.000 lidí - téměř každý, kdo byl v té chvíli blíže než kilometr a půl od hypocentra; atomová bomba ale přímo zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti. Další tisíce lidí byly zraněny, téměř všechny přeživší pak postihla i do té doby zcela neznámá nemoc z ozáření. Té podlehly tisíce obyvatel Hirošimy i v dalších měsících a letech.
Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140.000 lidí, v letech 1946 až 1951 přibylo dalších 60.000 obětí a na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260.000.
Atomová bomba, která nakonec zničila Hirošimu, ale nezabíjela jen Japonce. Stala se osudnou i 900 amerických námořníků z lodi Indianopolis, která ji vezla na letiště na ostrově Tinian v Pacifiku. Při zpáteční cestě loď potopila japonská ponorka a kvůli utajení mise začaly záchranné lodě hledat přeživší členy posádky až po 96 hodinách. I díky této oběti mohla 6. srpna 1945 směrem k Japonsku odstartovat skupina bombardérů B-29. Letoun, který nesl bombu, se jmenoval po pilotově matce - Enola Gay.
V USA je dál běžné, že se děti ve školách učí, že atomové útoky pomohly zachránit miliony životů, a že považovat je za nemorální je názor velmi menšinový.
Nebylo tomu tak ale vždy. Například bývalý prezident Dwight Eisenhower ve své době prohlásil, že atomové útoky byly „zcela zbytečné“ s tím, že „Japonsko v tuto chvíli hledá nějaký způsob, jak by se vzdalo.“ Náčelník generálního štábu za 
prezidenta Trumana admirál William Leahy konstatoval, že „použití této barbarské zbraně v Hirošimě a Nagasaki nemělo pro naši válku proti Japonsku žádný materiální význam“. „Osobně mám pocit, že tím, že jsme tuto zbraň použili jako první, přijali jsme etické standardy běžné u barbarů v dobách temna,“ dodal admirál. „Neučili mě válčit tímto způsobem. Války nelze vyhrát tím, že zničíte ženy a děti.“