Noc z úterý 20. srpna 1968 na středu 21. srpna 1968
Na ruzyňské letiště v Praze postupně přiletělo několik civilních letadel ze Sovětského svazu, jež později v noci řídila letecký výsadek sovětských ozbrojených sil. Před půl devátou zde přistálo mimořádné letadlo z Moskvy a o hodinu později přistálo další mimořádné letadlo ze Lvova, které asi tak po půl hodině odletělo zpět do Lvova.

Video: Česko si připomíná 42 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa - 21. srpna 1968. Naleznete na serveru České noviny.cz. Doporučujeme! Měly své ztráty na životech také okupační armády?

Dostáváte toto číslo Mladé fronty ve chvílích, kdy jsou v sázce osudy našich národů na dlouhá desetiletí. Večer 21. srpna obsadila sovětská okupantská vojska redakci a tiskárnu Mladé fronty v Panské ulici, zahnala nás do jedné místnosti a věznila nás se samopaly po celou noc. Teprve dnes ráno před osmou hodinou se nám podařilo proniknout z obsazené budovy Mladé fronty.

Před 65 lety, 6. srpna 1945, Spojené státy svrhly atomovou bombu na japonskou Hirošimu, čímž zabily 70 tisíc vesměs civilistů okamžitě a další desítky tisíc v letech následujících. Celkový počet obětí se dnes odhaduje na 140 tisíc. Byl to první z jediných dvou atomových výbuchů v dějinách lidstva (druhý následoval o tři dny později v Nagasaki).

Německo prohrálo válku, kterou samo zahájilo. Prohlášením o porážce Německa a o převzetí svrchované moci z 5. června 1945 vítězné mocnosti převzaly nad ním veškerou moc. Dále rozhodovaly o dalším vývoji, všechna rozhodnutí byla a stále jsou pro Německo závazná. Patří mezi ně i Postupimská dohoda z 2. srpna 1945.

Konference nejvyšších představitelů SSSR - J. V. Stalina, USA - prezidenta H. Trumana a V. Británie - W. Churchilla a C. Attleeho  proběhla před 64 lety ve dnech 17. 7. - 2. 8. 1945. Attlee před ukončením konference prohlásil: Vyjadřuji náš dík generalissimovi za skvělá opatření pro naši společnou práci.

Polsko a Litva si připomněly bitvu u Grunwaldu na severu dnešního Polska. Před 600 lety zde vojska polsko-litevské unie porazila křižáky mocného Řádu německých rytířů, který už svou moc nikdy neobnovil. V bitvě bojoval i pozdější husitský velitel Jan Žižka z Trocnova. 

„Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem,“ říká profesor Málek v Drdově Němé barikádě. Tyranem byl míněn zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heydrich a vraždou atentát, který 27. května 1942 uskutečnili odbojáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík.

V noci ze 13. na 14. dubna, uplyne přesně šedesát let od chvíle, kdy komunisté podnikli tzv. Akci K. Při ní nezákonně a násilně přepadli kláštery mužských katolických řeholních řádů a jejich obyvatele internovali. Pozadí celé akce rozkrývá v rozhovoru historik VOJTĚCH VLČEK.

Zimní válka, přes tři měsíce trvající konflikt mezi Sovětským svazem a Finskem z přelomu let 1939 až 1940, je spojena se zavátými pustinami Karélie, vojáky s lyžařskou výstrojí a boji na Mannerheimově linii. A také s nepřipraveností sovětské armády vést útočnou válku a houževnatým odporem finských jednotek.