Dne 28. října 2007 se v 9.00 hodin uskuteční na náměstí Pod Emauzy v Praze 2 u Pomníku československých legionářů pietní vzpomínkový akt u příležitosti vzniku Československé republiky. Právě bojové úspěchy legionářů na francouzské, italské a ruské frontě zásadně změnily postoje demokratických velmocí k čs. odboji, které v průběhu léta 1918 uznaly právo čs. národa na samostatný stát.

16. října 2007 se v hlavním sále Ministerstva obrany uskutečnilo setkání účastníků Karpatsko-dukelské operace. Pořadatelem byla Armáda ČR, Čs. obec legionářská a Historická skupina 1. čs. armádního sboru.

V sobotu 6. října 2007 se zástupci Ministerstva obrany České republiky zúčastnili vzpomínkového setkání u příležitosti 63. výročí bojů Karpatsko-dukelské operace. Na slovenské straně Dukelského průsmyku u Památníku československých vojáků na Dukle se sešli zástupci všech zemí, které jsou svázány s historií jednoho z nejkrvavějších bojů východní fronty za druhé světové války.

V nedeľu 26. 8. uplynie pätnásť rokov od historického momentu, keď sa v brnianskej vile Tugendhat dohodli na rozdelení Československa Vladimír Mečiar s Václavom Klausom. Definitívny rozpad Československa naznačili už výsledky júnových parlamentných volieb v roku 1992, keď na Slovensku suverénne zvíťazilo Mečiarovo HZDS a v Českej republike Klausova ODS.

Významný mezník v dějinách našich národů si ve čtvrtek 23. srpna 2007 připomněli účastníci slavnostního shromáždění k 63. výročí Slovenského národního povstání, které se konalo v hlavním sále Ministerstva obrany ČR.

Veteráni, pamětníci i představitelé Armády ČR si včera na ministerstvu obrany připomněli události Slovenského národního povstání, které začalo v srpnu 1944. Řečníci, mezi kterými byl například náměstek ministryně obrany Radek Šmerda nebo slovenský velvyslanec Ladislav Ballek, se podle ČTK většinou shodovali v tom, že povstání upevnilo spolupráci českého a slovenského národa a znamenalo návrat k myšlenkám společného meziválečného státu.

Posledního červencového dne tomu bylo 75 let, co v Německu padlo ve volbách do říšského sněmu historické rozhodnutí, obsažené v jednoduché otázce „Otroctví nebo svoboda? Fašismus nebo demokracie?“, kterou položila sociální demokracie. Tehdejší volby v roce 1932 se staly nezbytností, poté co říšský prezident maršál Paul von Hindenburg koncem května donutil středovou vládu kancléře Brüninga k odstoupení.

Proti banderovcům byla v rámci „Akce B“ vlastně naposledy v naší historii k ochraně vlastního území oficiálně nasazena Československá lidová armáda a také nově vznikající jednotky Sboru národní bezpečnosti. Já, jako příslušník PÚ SNB 9600 Praha, jsem se zúčastnil bojů na Slovensku.

Léto 1947 přineslo mimořádná vedra a sucho. Do paměti lidí se zapsalo i jako doba plná napětí. Doba, řečeno spolu s titulkem známého filmu, "stínů horkého léta". Na území Moravy se v červenci poprvé objevili banderovci. Tak, jako se v posledních dvou poválečných letech pohybovali na území Polska, Ukrajiny a pronikali i na Slovensko.

V letošním roce 2007 vzpomínáme 60. výročí úspěšného boje proti banderovcům. Již v roce 1945 začaly pronikat na východní Slovensko tlupy banderovců z Polska. Nevybíravým způsobem si vynucovaly potraviny a utajený úkryt. Vyhledávaly samoty a malé osady, terorizovali obyvatelstvo a v mnoha případech bezbranné občany vraždili.